Preview cop 26 vystupy [Wip]

_explainers/cop26-vystupy.md

@@ -0,0 +1,134 @@
+---
+layout:      explainer
+title:       "Co se podařilo vyjednat na COP26 v Glasgow?"
+slug:        "cop26-vystupy"
+published:   2021-11-13
+author:      "Ondráš Přibyla"
+weight:      74
+tags-scopes: [ svet]
+tags-topics: [ opatreni ]
+cover-source-author: ""
+cover-source-license: ""
+cover-source-license-url: ""
+cover-source-text: ""
+cover-source-url: ""
+perex:       "Text je zatím jen struktura, kterou s Tomem Protivinským postupně doplňujeme"
+
+---
+
+
+
+## Kontext: vývoj mezinárodních jednání v posledních letech  (1)
+<!---
+- zásadní posun paradigmatu ohledně Net Zero závazků. 
+- madrid nevyjednal A6, reporting rules, loss and damage, ... 
+- Naoyuki Yamashi: "the meaning of Cop is shifting, it is no longer about formal decisions. We are seeing a changing phse of Paris Agreement from rulemaking to implementation."
+-->
+
+### NDC a dlouhodobé závazky snižování emisí (3)
+
+Země měly dodat NDC, což udělaly... 
+
+151 zemí podalo updatované NDC, jiné země (např Alžír, Irán, Indie) updaty NDC nepodalo. Indie oznámila svůj závazek na COPu ale odmítla jej podat formálně na UN. (https://www.carbonbrief.org/cop26-key-outcomes-agreed-at-the-un-climate-talks-in-glasgow)
+
+
+### Jak probíhají technická jednání?
+<!--- - je navržen základní text dohody. Pokud nějaká země nesouhlasí s formulací, navrhne jinou formulaci (např. shall se nahradi should), text se dá do závorek. Takto se uzávorkují všechny části textů na kterých není shoda a pak se celý týden řeší varianty formulací a vyjednává shoda na textaci. (from How to save the planet podcast) -->
+
+## Finalní text dohody z Glasgow (2)
+
+Hlavním výstupem klimatické konference je takzvaný **[Glasgow Climate Pact](https://unfccc.int/sites/default/files/resource/cma3_auv_2_cover%20decision.pdf)**[^21], který je vyjednanou konsenzuální/kompromisní dohodou mezi zúčastněnými státy. 
+Na osmi stranách text postupně například (uvádíme ukázky pro vykreslení charakteru textu, nikoliv pro úplnost, nejde o 1:1 překlad ):
+- *uznává* urgentnost situace a důležitost vědeckých výstupů, zejména zpráv IPCC  (Sekce I.: Science and Urgency)
+- *vyzývá* státy k aktualizaci cílů, zahrnutí adaptačních opatření do regionálního plánování a *vyzývá* rozvinuté země ke zdvojnásobení finančních prostředků na adaptační opatření v rozvojových zemích ro roku 2025. (Sekce II. a III.: Adaptation, Adaptation Finance, odstavce 9. a 18.)
+- *vítá* národní závazky států a dlouhodobé cíle snižování emisí, *uznává* nutnost zvýšeného úsilí během kritické dekády do 2030 a *vyzývá* země k urychlení přechodu k nízkoemisní energetice (Sekce IV.: Mitigation, odstavce 23. a 24. )
+- *žádá* státy, aby aktualizovaly svoje národní cíle a závazky do konce roku 2022 a sladily je s cíli Pařížské dohody (Sekce IV.: Mitigation, odstavec 29.)
+- *vyzývá* k urychlení odklonu od výroby elektřiny z uhlí nekompenzovaného <glossary id="sekvestrace">CCS</glossary> a ukončení dotací které uhelnou energetiku podporují. (Sekce IV.: Mitigation, odstavec 36.)
+- *naléhavě vyzývá* rozvinuté země ke splnění dříve daného slibu 100 miliard USD klimatických financí a *zdůrazňuje* důležitost transparentnosti a jasnosti plnění těchto slibů. (Sekce: Finance, technology transfer and capacity building for mitigation and adaptation, odstavce 45. a 46.) 
+- *vyzává* rozvinuté země, mezivládní a nevládní organizace i další soukromé hráče poskytovat zvýšenoupodporu aktivitám, které se zaměřují na řešení škod a ztrát způsobených klimatickou změnou (Sekce VI.: Loss and Damage, odstavec 64.)     
+
+{% include figure.html
+    name="ukazka-textu-glasgow-pact.jpg"
+    caption="ukázka textu dohody z Glasgow"
+    alt="ukázka textu dohody z Glasgow"
+    source-text="??"
+%}
+
+### V čem je text finální dohody úspěšný a v čem neúspěšný?
+
+- shift of language: volá po odklonu od uhlí (poprvé), výslovně uznává vědecké výstupy a urgentnost situace,
+
+
+- žádá země aktualizovat a posílit jejich národní kliamtické cíle do konce roku 2022, volá po odklonu od uhlí
+
+## Témata, která se v Glasgow rozhodovala
+
+### Klimatické finance (6)
+
+Rozvinuté státy se v roce 2009 na klimatické konferenci COP15 v Kodani zavázaly, že k roku 2020 budou každoročně posílat 100 miliard amerických dolarů rozvojovým státům, pojem [*klimatické finance*](/explainery/klimaticke-finance) odkazuje k tomuto závazku. Před COP26 vyspělé státy uznaly, že navzdory určitému pokroku (v roce 2019 klimatické finance dosáhly 79,6 miliard dolarů) cíl dosud nebyl naplněn[^61]. Pro rozvojové země jsou klimatické finance stěžejní, neboť jim umožňují adaptaci na probíhající klimatické změny a také investice do čistých technologií. Pokud by hospodářský růst rozvojových zemí probíhal stejně, jako v minulosti probíhal růst dnešních rozvinutých zemí – tedy především díky levným fosilním palivům, pak by dosažení cílů Pařížské dohody nebylo možné.
+
+Právě nesplněný závazek 100 miliard dolarů klimatických financí ročně se projevil atmosférou frustrace a nedůvěry ze strany rozvojových zemí na začátku COP26. Kromě samotné výše klimatických financí je důležitá také jejich kvalita (například zdali se jedná o granty nebo o půjčky), proto rozvojové usilovali o definici toho, co tyto finance skutečně mají zahrnovat. Vyspělé státy však návrh na vytvoření definice odmítly a jednání během COP26 se zaměřovala na dvě oblasti:
+
+- **Diskuze ohledně současného nenaplněného cíle**: UK předsednictví COP26 vydalo již před samotnou konferencí plán k dosažení tohoto cíle, kde odhaduje jeho naplnění do roku 2023[^61] [^62], některé nové závazky (např. od Japonska) však mohou vést ještě k rychlejšímu dosažení.
+- **Cíl pro klimatické finance po roce 2025**: Pařížská dohoda prodloužila stávající závazek o přispívání 100 miliard dolarů ročně do roku 2025, část jednání se proto věnovala dalšímu cíli klimatických financí po roce 2025. Vyjednávání o novém cíli bude pokračovat v následujících třech letech, rozvojové země usilují především o vědecké zhodnocení jejich potřeb (OSN odhaduje, že rozvojové země budou potřebovat 6 bilionů dolarů do roku 2030 ke splnění jen poloviny svých národních závazků[^63]). Rozvojové země také žádají, aby klimatické finance byly předvídatelné, dostupné, založené na grantech a především výrazně navýšeny. Bohaté země navrhují rozšíření, kdo do klimatických financí přispívá (současný závazek se netýká například Jižní Koreji ani bohatých ropných států Perského zálivu).
+
+V roce 2019 byly přibližně dvě třetiny klimatických financí určené na mitigaci a jen malá část na adaptaci, proto finální text Glasgow Climate Pact[^21] vybízí rozvinuté země, aby alespoň zdvojnásobili klimatické finance na adaptaci. Některé země v čele s Evropskou unií rovněž přislíbily nové finance do Adaptačního fondu. Ačkoli tyto nové závazky byly pouze stovky milionů dolarů, Adaptační fond uděluje finance přímo na adaptaci prostřednictvím grantů (jedná se tedy o "kvalitní" finance).
+
+Rozvojové státy také usilovaly, aby se třetím pilířem klimatických financí vedle mitigace a adaptace stala také **oblast ztrát a škod** (loss and damage), tento pojem označuje dopady klimatické změny, na které se již nelze adaptovat (například vesnice zničené při záplavách, zatopené pobřežní oblasti nebo zemědělské škody v důsledku sucha). Zejména ostrovní státy a zranitelné rozvojové žádaly, aby byly dostupné také finance na ztráty a škody, některé národy také chtějí usilovat o náhradu škod u soudů. Kvůli opozici ze strany bohatých států oblast ztrát a škod do klimatických financí zahrnuta nebyla. Přesto však došlo k určitému posunu ve vyjednávání a ze ztrát a škod se stalo plnohodnotné téma, o kterém se bude dále jednat na příštích konferencích.[^64]
+
+
+
+### Článek 6 Pařížské dohody
+
+Pařížská dohoda schválená na COP21 v Paříži je obecným dokumentem, ke kterému měla být konkrétní pravidla rozpracována během následujících klimatických konferencí. Na předchozí COP25 v Madridu se však stále nepodařilo dojednat pravidla pro implementaci Článku 6, který zavádí nové uhlíkové trhy a nastavuje tak rámec pro dobrovolnou spolupráci států při snižování emisí. Tento článek je zásadní částí Pařížské dohody, a proto panovaly obavy, že špatně navržená pravidla pro Článek 6 by mohla oslabit celou dohodu. **Po čtyřech letech však bylo konečně dosaženo dohody** a všechny zúčastněné strany musely učinit ústupky ze svých původních požadavků.
+
+Článek 6 obsahuje tři samostatné mechanismy pro dobrovolnou spolupráci států:
+
+- **Článek 6.2** umožňuje státům bilaterální obchodování prostřednictvím tzv. *mezinárodně obchodovatelných mitigačních výstupů* (ITMO, Internationally traded mitigation outcomes), které mohou představovat například emisní úspory v tunách CO<sub>2</sub> nebo elektřinu z obnovitelných zdrojů v kWh. Země také mohou propojovat svá schémata pro obchodování s emisemi nebo nakupovat kompenzace od jiných států pro dosažení vlastních mitigačních cílů.
+- **Článek 6.4** zavádí nový mezinárodní uhlíkový trh, kde bude moct veřejný i soukromý sektor obchodovat s emisními úsporami vytvořenými kdekoli na světě. 2 % obchodovaných úspor bude vždy automaticky zrušeno pro dosažení vyšší celkové mitigace, hodnota 5 % z dané transakce bude převedena do Adaptačního fondu, který bude získané prostředky rozdělovat formou grantů rozvojovým zemím.
+- **Článek 6.8** vytváří rámec pro klimatickou spolupráci mezi zeměmi, kde se nebude jednat o obchodování – například pro rozvojovou klimatickou pomoc.
+
+Vyjednávání se týkala především technických detailů fungování těchto nově zaváděných trhů: například za jakých podmínek mohou být uznávány kredity z Kjótského protokolu a jak se vyhnout dvojímu započítávání emisních úspor, zejména při obchodování podle článku 6.4. Ačkoli při bilaterálním obchodování podle článku 6.2 není rušení části úspor povinné (narozdíl od obchodování podle článku 6.4), země jsou silně vybízeny, aby tak učinily dobrovolně a aby zároveň věnovaly část prostředků jako klimatické finance na adaptaci[^64].
+
+
+## Další dohody, které byly v Glasgow dojednány
+
+### Deforestace (4)
+
+### Dohody o odklon od spalování uhlí (5)
+
+Téma ukončení spalování uhlí se v Glasgow odrazilo v některých formulacích finálního textu, dohodě o ukončení závislosti na uhlí v Jihoafrické republice zejména v dohodě **[Coal to Clean Power Transition](https://ukcop26.org/global-coal-to-clean-power-transition-statement/)**[^50]. Tuto dohodu podepsalo 46 států [^51] a státy se v této dohodě zavazují:  
+- Významně zvýšit výstavbu elektráren produkujících čistou energii a zvýšit efektivitu využívání energie
+- Významně škálovat technologie a opatření, které uspíší odchod od uhlí, s ambici ukončit jeho spalování okolo roku 2030 a globálně ukončit spalování uhlí okolo 2040. 
+- Zastavit výstavbu a plánování nových uhelných elektráren. 
+- Zajistit podporu regionům, které budou odklonem od uhlí zasaženy. 
+
+Dohodu podepsali někteří významní spotřebitelé uhlí - například Německo, Jižní Korea, Indonésie, Kazachstán či Kanada - kteří dohromady ročně spalují okolo 500 miliónů tun hnědého či černého uhlí[^53]. Ze středoevropské perspektivy je zajímavý nejasný status Polska, které nejdříve dohodu podepsalo, ale později z ní odstoupilo; Slovensko a Maďarsko jsou součástí této dohody. Největší spotřebitelé - Čína, Indie, USA, Rusko a Japonsko - mezi signatáři dohody nejsou.  
+
+**Jihoafrická republika**, která je s roční spotřebou 170 miliónů tun uhlí šestým největším spotřebitelem[^53], uzavřela samostatnou dohodu o odklonu od uhlí[^52]. Součástí této dohody je i balíček v hodnotě 8,5 miliard dolarů a na jehož financování se budou podílet Německo, Francie, Velká Británie, USA a Evropská Unie.  
+
+Z hlediska odklonu od uhlí je významný i závazek Indie dosáhnout do roku 2030 padesátiprocentního podílu obnovitelných zrojů v energetickém mixu.  
+
+### Dohoda mezi USA a Čínou
+
+### Omezení emisí methanu
+
+
+## Zdroje
+
+[^21]: *The Glasgow Climate Pact* je formálně vzato několik víceméně podobných textů: text třetího setkání signatářů Pařížské tohody [CMA.3](https://unfccc.int/sites/default/files/resource/cma3_auv_2_cover%20decision.pdf), text dvacátého šestého setkání signatářů rámcové dohody OSN o ochraně klimatu [CP.26](https://unfccc.int/sites/default/files/resource/cop26_auv_2f_cover_decision.pdf) a text šestnáctého setkání signatářů Kyótského protokolu [CMP.16](https://unfccc.int/sites/default/files/resource/cmp16_auv_2c_cover%20decision.pdf)
+
+[^50]: [Coal to Clean Power Transition statement](https://ukcop26.org/global-coal-to-clean-power-transition-statement/)
+
+[^51]: Mezi signatáři dohody *Coal to Clean Power Transition* jsou tyto země (tučně vyznačené jsou země v první dvacítce zemí s největší spotřebu uhlí):  Albanie, Azerbajdžán, Belgie, Botswana (pouze body 1,2,4),  Brunei Darussalam, **Kanada**, Chile, Cote d’Ivoire, Chorvatsko, Kypr, Dánsko, Ekvádor, Egypt, Evropská Unie, Finsko, Francie, **Německo**, Maďarsko (pouze body 1,2,4), **Indonesie** (pouze body 1,2,4), Irsko, Israel, Itálie, **Kazachstán**, Lichtenštejnsko, Maledivy, Mauretánie, Mauritius, Maroko, Nepál, Nizozemí, Nový Zéland, Makedonie, Filipíny (pouze bod 1,nejasný postoj k ostatním bodům dohody), Poland (nejasný status), Portugalsko, Senegal, Singapur, Sovensko, Somálsko, **Jižní Korea**, Španělsko, Srí Lanka, Velká Británie, **Vietnam**, Wales a Zambie. Dohodu dále podepsaly některé regiony (Havaj a Oregon) a  organizace. Některé z těchto států však uhelné elektrárny vůbec nemají.
+
+[^52]: https://www.climatechangenews.com/2021/11/04/south-africa-8-5bn-finance-package-offers-model-ending-reliance-coal/
+
+[^53]: https://yearbook.enerdata.net/coal-lignite/coal-world-consumption-data.html
+
+[^61]: UK COP26 Presidency. ["Climate Finance Delivery Plan: Meeting the US$100 Billion Goal"](https://ukcop26.org/wp-content/uploads/2021/10/Climate-Finance-Delivery-Plan-1.pdf) (2021).
+[^62]: OECD. ["Forward-looking Scenarios of Climate Finance Provided and Mobilised by Developed Countries in 2021-2025: Technical Note."](https://www.oecd.org/environment/forward-looking-scenarios-of-climate-finance-provided-and-mobilised-by-developed-countries-in-2021-2025-a53aac3b-en.htm) OECD Publishing, Paris (2021).
+[^63]: UNFCCC. ["Executive summary by the Standing Committee on Finance of the First report on the determination of the needs of developing country Parties related to implementing the Convention and the Paris Agreement."](https://unfccc.int/topics/climate-finance/workstreams/needs-report) UNFCCC, Standing Committee on Finance, Bonn (2021).
+[^64]: Carbon Brief. ["COP26: Key outcomes agreed at the UN climate talks in Glasgow."](https://www.carbonbrief.org/cop26-key-outcomes-agreed-at-the-un-climate-talks-in-glasgow)
+
+