Tabulky
\begin{table}[ht]
\centering
\caption{Popis.}
\label{Reference}
\begin{tabular}{r|rr}
\toprule
\multicolumn{1}{r|}{N} & \popit{E\_k}{J} & \popit{u_{E\_k}}{J} \\
\midrule
1 & $"12,3"$ & $"0,4"$ \\
2 & $"56,7"$ & $"0,8"$ \\
\bottomrule
\end{tabular}
\end{table}
Tabulka musí mít popis, který vyplníme do makra \caption{}. Popis je
jedna nebo více vět, tedy jej zakončíme tečkou. Dále v tabulce nesmí
chybět reference, která má standardní prefix, stejně jako
Rovnice. Rozdíl je v
tom, že u tabulek používáme makro \label{} místo \lbl{} a odkazujeme
se na ně příkazem \ref{} místo \eqref{}.
Tabulky typicky slouží pro vkládání dat z výsledků měření. Tato data
jsou v naprosté většině případů čísla a proto se na ně vztahují stejná
pravidla, viz Veličiny, jednotky a
konstanty. Především připomeňme to, že
číselné hodnoty píšeme vždy v matematickém prostředí a uvozovkovém makru
$"3,14"$ a že mezi každými třemi číslicemi od desetinné čárky dáváme
malou mezeru ~.
V tabulkách bychom se měli vyvarovat věcí, které se opakují na každém
řádku. Pokud mají všechny hodnoty stejnou chybu, jednoduše tuto
skutečnost zmíníme v popisku a nebudeme chybu do tabulky vůbec psát.
Pokud už chybu píšeme, tak v samostatném sloupci, abychom nemuseli
zbytečně na každém řádku opakovat u_{E\_k} (u jako
uncertainty, tedy nejistota).
Všechny číselné sloupce zarovnáváme vpravo, což naznačují písmena r v
příkazu \begin{tabular}{r|rr}.
Používáme makro \popit{}{}. Do prvního argumentu se zapisuje veličina
(bez dolarů, protože už se automaticky jedná o matematické prostředí),
do druhého přijde jednotka (tak, jak bychom jí normálně zapsali do
uvozovkového makra. Alternativní zápisy jako
Makro \popit{}{} není nic jiného, než makro \popi{}{} vycentrované
do středu řádku. K tomu slouží makro \multicolumn{}{}{}, kde první
argument udává počet sloupců, které se mají spojit, druhý směr zarovnání
textu v nich a třetí je výsledný obsah. Proto \popit{E_k}{J} můžeme
zapsat také jako \multicolumn{1}{c}{\popi{E_k}{J}}. Tento způsob má
význam tehdy, pokud chceme např. přidat oddělovací svislou čáru (místo
c bychom napsali c|), nebo chceme zarovnat veličinu, která nemá
jedntoku.